Den, co den
tu jsem
tak sám tu jsem
s tím rámusem,
všech letadel,
co já k nim šel.
A každé z nich,
má nejdražší,
jen jiné přináší,
ty nejsi tam
a tak tě nevítám.
Co noc, to noc tu jsem,
už přijít měla bys,
Eloise, Eloise.
Čekám i na dopis,
jéé, jéé, jéé
a co víc,
mám tady stát
a krotit pláč.
Má Eloise,
když vítr vál
a já tu stál
s tou kytkou chystanou,
až přistanou.
Přistaň mi v objetí,
tvé letadlo snad nesletí,
zpět letět k vám
tě nenechám.
Co noc, to noc tu jsem,
už přijít měla bys,
Eloise, Eloise.
Mám tady stát
a krotit pláč.
Ta noc je studená
a odměna je ztracená,
jé, mám to kříž,
ty někde v dálce spíš.
Já pouze marním čas
a voláním jen ztrácím hlas.
dřív zpíval sis,
má Eloise.
Poslední noc tu jsem,
už přijít měla bys,
Eloise, Eloise.
Tak se mi snes,
můj anděli
a když ne dnes,
tak v neděli.
Mám tady stát
a krotit pláč,
mám věřit snům
jak zelenáč,
tak jako zelenáč,
ne, ne, ne...
Má Eloise,
co se tě načekám,
nemáš mě ráda,
ó, ó, ó,
má Eloise,
ó, ó, ó,
já to tak nenechám.
Má Eloise,
co se tě načekám,
nemáš mě ráda,
ne, ne, ne, ne ...
|