Je škoda každé rány,
co vedle padnout má,
to není názor mámy,
ta svoje dlaně k pohlazení má.
Až jednou budu mámou
i na pokraji sil,
já budu šetřit ránou,
nech nám to dítě nedostane jíl.
V živote ne, v živote ne,
v živote ne, ne, ne, ne, ne,
ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne,
v živote ne, v živote ne,
v živote ne.
Ač se tvé dítě fláka,
že matce sbohem dá,
pak pozná volnost ptáka,
kterému volnost křídla ostříhá.
Je možná sama dítě,
je samou, čeká ran,
však ví, že není víc,
než protest zní, jedná jako cizí pán.
V živote ne, v živote ne,
v živote ne, ne, ne, ne, ne,
ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne,
v živote ne, v živote ne,
v živote ne.
V živote ne, v živote ne,
ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne,
ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne,
v živote ne, v živote ne,
v živote ne.
|