1. StrAmiomy maj' vršky zlámanEý, to je mi lAmiíto,
vzdaly boj předem prohranEý, to je mi lAmiíto,
krCutá i posedlá, na hřebci bez sedla,
nGa hřebci bez sedla krDmiajinu objíždí sAmimrt,
Costruhy přitiskla, a krev, co vytryskla,
Ga krev, co vytryskla, kDmiape a mění se v rtEuť,
kDmiape a mAmiění se v rtuť.
Má řeka vlasy rezaví jak barva mědi,
jehličky smrků ve stráni padají k zemi,
filmy a kazety, na stěnách tapety,
na stěnách tapety rozkvetlých krajin,
a smrtka šklebí se, přináší na míse,
přináší na míse dary, co sobě jsme dali,
dary, co sobě jsme dali.
Studánko, vodo zkalená, je mi tě líto,
ruka se k ráně pozvedla, je tě líto,
prý hory přenáší, teď leží v bodláčí,
teď leží v bodláčí, láska jak rozbitej džbán,
pomalu nedýchá, už někdo klopýtá,
už někdo klopýtá ránu ji z milosti dát,
ránu ji z milosti dát.
Jde krajem slepý hospodář a cestu ztrácí,
padají slzy na oltář, když pláčou ptáci,
schovala ostřice stoleček "prostři se",
stoleček "prostři se", byl stejně prázdný,
pro tebe, človíčku, mám jenom písničku,
mám jenom písničku, až v zádech mrazí,
až v zádech mrazí.
*: StrAmiomy maj' vršky zlámanEý, to je mi lAmiíto ...
|
