BEásníku, básníku, jdC#mii zpívat na hnůj,
nEa všivém slamníku jC#miezdi a panuj,
nEežádej haléře, kdC#miopak tě zval,
klEiď se jen za dveře vHo číslo dál, vo číslo dC#miál.
Takových bylo by daremných žroutů,
z mravní tvé hniloby nemoci jsou tu,
zčerstva jen vypadni ze vsí, z měst,
z louže si ukradni odlesky hvězd, odlesky hvězd.
Z čilého žaludku sil máme dosti,
abychom ti k zármutku zlámali kosti,
scíplotům povídej, to ještě smíš,
jenom nezpívej, nechoď k nám blíž, nechoď k nám blíž.
A chceš-li být k užitku, prodávej pasti,
a dřív se však, dobytku, maž všivou mastí,
jenom tě prosíme - jdi vepře pást,
my sami sapsíme Boha i vlast, Boha i vlast.
*: MEy sami spasíme BHoha i vlast, mEy sami, my sami,
mHy sami, my sami, mEy sami, my sami, mHy sami,
my sami spC#miasíme Boha i vlast ...
|