Devítka
Ještě se střílí
SGlova krouží kolem Cnás jak slepí ptáci,
soumrak Gprosvítí jenom náznak Cpříměří,
Gještě se střílí, kolem Cčas a jeho dárci,
co už Gléta nikomu Cnevěří,
Dtak se mi zdáC, Hmisezóna Fkončí dřív, než Czazvoní hosti u dveGří.
Jsi jako víno: živá, něžná, ostrá, bílá,
léta hýčkaná, člověk se tě bojí pít,
sedíš a pouštíš kroužky dýmu,
je to síla jenom vylhaná, zkouším tiše odeznít,
tak se mi zdá, sezóna končí dřív, než zazvoní hosti u dveří.
Tváříš se, hochu, jako pára z čaje,
který někdo přesladil, tenhle úsměv dobře znám,
v hlavě si spřádáš pomstu na můj klid,
tvá ostrá slova hledaj' cíl, jo, ještě se střílí,
ak se mi zdá, sezóna končí dřív, než zazvoní hosti u dveří. Soukromá válka, holstry plný nadávek,
bojíš se je nahlas říct, vidím ti je na očích,
v bitvách doznívá to mezi námi:
chlapče, trochu ztrácíš glanc, děvče, studíš čím dál víc,
tak se mi zdá, sezóna končí dřív, než zazvoní hosti u dveří,
Dtak se mi zdáC, Hmisezóna Fkončí ...
|
Devítka:
Devítka:
Devítka:
Asonance:
