Na branickým nábřeží,
tam stojí pořád dvanáct pavlačí,
co na tom záleží,
mý oči pro ně dávno nepláčí.
Já jsem tam prožil dětství půl
a mal jen chleba, vodu a sůl,
tam na tom nábřeží
mně osud pranic neprominul.
Na Kozím náměstí,
jó, tam jsme měli mnohem větší byt,
já mluvím o štěstí,
když mám kde bydlet a slušně žít.
A náhle bylo vyhráno,
keď táto koupil piáno,
na Kozím náměstí
zní tejdy, tejdy piáno.
Tam na našem náměstí
znal každej kluk a holka některá,
swing mýho zápěstí,
styl Wolera i Erol Garnera.
A když jsem zahrál Saint Luis Blues,
tak jako hrávaval sám Luis,,
na Kozím náměstí,
se voda mění v džezovej džús.
Tak já tonu ve štěstí,
když můžu lidem na piáno hrát,
na našem náměstí
ja hraju grátis a zato rád.
A proto račte vstoupit dál,
dřív než-li šlápnu na pedál,
to naše náměstí
je nejkrásnější koncertní sál.
Já tonu ve štěstí,
když můžu lidem na piáno hrát,
na našem náměstí
ja hraju grátis a zato rád.
A proto račte vstoupit dál,
dřív než-li šlápnu na pedál,
to naše náměstí
je nejkrásnější koncertní sál.
|
Josef Abrhám:
