NEmiad horkým čDajem přemítEmiám,
chlGadivé rDáno zvolna stGárne,
mClha se ztrGácí a já znDám
příběhy dEmiávné, příběhy dDávné, příběhy dEmiávné.
Tak jako bájné Šahrazád
tisíc a jedna noc mi zbývá,
vzpomínky nechám chvíli spát,
jen vítr zpívá, jen vítr zpívá, jen vítr zpívá.
Perly se na dně schovají
a z dlaní vyčteš lidské dráhy,
na pravdu písně nehrají,
nakloní váhy, nakloní váhy, nakloní váhy.
R1: TEmióny jak stDěhovaví ptEmiáci
lDetí ze strun vEmiýš,D
nCa třísky stDaré mýty kEmiácí,
břDehy mezi nEmiámi nDáhle leží blEmiíž.
R2: Dál pramen čistou vodu dává,
každý může pít,
tóny pak jako dravá láva
dál krajinou bloudí, stále s důvěrou svítá,
teď písně mohou znít.
R3: Příběhy každý v sobě chrání,
staví vlastní hráz,
myšlenky nekonečnou plání
jako ptáci krouží, zůstávají v nás.
R2:
|
Akurat:
