|
|
Marcela Holanová - Mý oči zasypal déšť Marcela Holanová - Mý oči zasypal déšť |
| Z nebe příval vod
světem cloumá
shůry proud dál káže nám tu stát
Odbil zvon, noci půl
v dlani dlaň tvou mám
skrz promoklá chci krásně se hřát
V tebe vkloubená
tak tak čouhám
ústa jsou však zvlášť
Sochy jsou z nás
Žádný stisk ,tak jak dřív
kdo vzal směr tvým touhám
Ten náhlý chlad mě láme jak hráz
R:
Mý oči zasypal déšť
co bylo ztrácí se pryč
než lásku obracet v lež
radši jí úplně znič
Mý oči zasypal déšť
a tím tě málem zmát
nebrečím, radši už běž
oči mý jen zasypal déšť
Vítr dál s bouřkou se škádlí
a vláha shůry tvář mou zkrápí víc a víc
tak jsme dík počasí loučení zvládli
já jen pár slov chci závěrem říct
R
Mám v očích déšť
Mám v očích déšť
Šeptám pojď, vrať se zpátky dál může lejt
Mně se stejská, může však mý slzy skrejt ten déšť
V pokoji blízko půdy můžem pít čaj
To místo pod střechou jsi sám nazval Ráj
i v kleci andulky se dávno už ptaj
kde se touláš?
proč slýchaj dál jen pláč
R
|
| |