To jsem já
Nuže, jen přeskočím pár nudnějších částí, Jedna, dvě -
A už jsem u místa, kde můžete z mé tváře číst, u mé biografie.
Tady jsem, je mi jedenáct let, hopsám taťkovy na klíně,
Támhle jdu, ženu se k maturitě,
A pak se ještě nadstavba přidává,
To jsem já.
Rané já. To jsem já.
Nu, já se nikdy moc o peníze nezajímal,
A ony se nezajímaly o mne,
Byl jsem spíš jak mořeplavec, co je k zemi připoután,
Pátrajíc po oceánu smaragdovém.
Ach, Božínku,
První láska jak růže se otvírá.
Černý grizzly žene se jasným lesem a k její tváři a moci mne táhne blíž.
Ale záludná nebesa, nelhal váš zrak bystrý,
Budoucnost je jen krása a žal,
Však já přesto toužím, bychom mohli
Uprchnout a prožít zas to, co žili jsme kdysi -
Aspoň pro dnešek a zítřek bych si to přál.
Kráčím tváři pohoří vstříc,
Každičký krůček počítám,
Připomínám si názvy souhvězdí,
Zapomnění dlouho, předlouho potrvá.
To jsem já.
Stojím uprostřed soumračného údolí,
Již jsem na kraji pevninového pásma.
To jsem já.
A otázku, co jsem se sám sebe ptal sobě zodpovídám.
To jsem já.
|