Transpozícia: [+1+2-1-2] *** Autor textu: Vladimír Sulek *** Autor hudby: V?ra Martinová
GPřišel jsi jako rytíř Cz mýGtů
Flegend a starých pověsGtí
GDobýt mou citadelu CciGtů
Farmádou slůvek pro štěsG(D)tí
Tak jsi mi svou vítěznou ztečí
vyrazil z rukou meč i štít
Praporem nekonečných řečí
o tom jak budeme se mít
Ref. DS léty však barvy slibů CbledDnou
Cpozlátko ze slov opaGdá
DŘíkal jsi "hvězda padá CjedDnou"
Cjenomže hvězda nepaDdá
Protože hvězdy pouze hasnou
světlo z nich pozdě doletí
Málokdy pravda bývá krásnou
v tom bude její prokletí
Můžeš se vrátit do svých bájí
v nichž se lži snáze utopí
Lhář vždycky novou lží se hájí
to žena časem pochopí
Opouštíš citadelu citů
Lži se ti sráží do slzí
A já mám pár ledových štítů
z mrazů co vážně zamrzí
Ref. Po létech barvy slibů blednou
pozlátko ze slov opadá
Říká se "hvězda padá jednou"
jenomže hvězda nepadá
Protože hvězdy pouze hasnou
světlo z nich pozdě doletí
Málokdy pravda byla krásnou
v tomto či jiném století
Věra Martinová:
