U2
(445)
(255)
(130)
(55)
(112)
(554)
(181)
|
|
|
U2 - STUCK IN A MOMENT, YOU CAN´T GET OUT OF - CZ U2 - STUCK IN A MOMENT, YOU CAN´T GET OUT OF - CZ |
tlač |
edituj | | Poznámka: Chceš p?eložit svoji oblíbenou písni?ku?
Piš na: moje.srdicko@seznam.cz
Koukni také na: http://moje_srdicko.bloguje.cz
Pesničku videlo 8419 návštevníkov.
Kvalita : Hodnotilo ľudí: 1 ohodnoť aj ty | | *** Autor textu: u2 *** Autor hudby: u2 | PŘILEPENÝ K OKAMŽIKU, NEMŮŽEŠ SE ODTRHNOUT
(Píseň se vztahuje ke smrti Michaela Hutchence, zpěváka skupiny INXS, která přišla jako rána z čistého nebe. Byl nalezen mrtvý 22. listopadu 1997 v hotelovém pokoji v Sydney a mnoho lidí, včetně jeho partnerky, Pauly Yates, je přesvědčeno, že to nebyla sebevražda. Bono na to nahlíží jinak. Po mnoha diskusích s Michaelem o nesmyslnosti sebevraždy, se Bono rozčílil nad Michaelovou myšlenkou, že pro někoho je to jediná cesta ze složité situace. To je základem této písně.
Bono k tomu dále řekl: "Největší hold jaký jsem mu mohl vzdát, bylo nepsat nějakou sentimentálně ubrečenou píseň. Je to o něčí strnulosti, kdy vy se pokoušíte člověka z ní vzbudit, protože on sedí za pomyslným volantem auta, které se chystá nabourat.")
Nejsem smutný z ničeho v tomto světě
Nemůžeš mne překvapit ničím, co jsem ještě neslyšel.
Já se jen snažím najít decentní melodii.
Píseň, kterou můžu zpívat ve své vlastní společnosti.
Nikdy jsem netušil, že jsi tak hloupý
Ale drahý, koukni na sebe
Měl by ses narovnat a nést svou vlastní váhu.
Tyhle Tvé slzy nikam nevedou.
Měl by ses dát dohromady
Jsi přilepený v jednom okamžiku
A nemůžeš se odtrhnout
Neříkej, že později to bude lepší
Teď jsi přilepený k okamžiku
A nemůžeš se odtrhnout
Nikdy nezapomenu
Na barvy co jsi vnesl do mého života
Na noci, jež jsi naplnil ohňostroji
A které jsi z ničeho nic opustil
Jsem stále okouzlen světlem, jež jsi přinesl
Naslouchám Tvýma ušima
Vidím Tvýma očima
A ty jsi tak hloupý, že se tak trápíš
Vím, že je to těžké a nikdy nemůžeš mít dost
toho, co ve skutečnosti ani nepotřebuješ.
Můj , ó, můj
Ref:
Nebyl jsem při vědomí, v polospánku
Voda je horká, dokud nezjistíš, jak je hluboká.
Neskákal jsem, pro mne to byl pád
Je dlouhá cesta dolů do nicoty
A i když noc končí
A i když den nechce plynout
A pokud by naše cesta měla být jen klopýtáním po kamenech
Je to jen okamžik, tento čas pomine. |
| |