Dracula:
Bože, jestli vůbec někdy byls,
pohleď, jaký zločin způsobils!
Diadém leží tam...
Výkvět tvorstva vyrvals ze svých brázd,
tupé ovce dál se můžou pást
a to já odmítám!
Hej, ty tam, v říši hvězd,
nespravedlivý jsi!
Vzácný kmen přestal kvést.
Kdo jej z mrtvých vzkřísí?
Řekni jen, zač ten trest
ti dva zaslouží si?
Zač?
Bezvládná leží, hleď,
láska má i víra,
její tep, její pleť
pro mě neumírá,
žiju s ní, ač mi teď
prvně hrdlo svírá
pláč.
...
Adriano, Adriano!
Náš sen bez hrází
kam jen odchází?
Adriano!
...
Klesla jsi bezbranná jak list, co opadal.
Až dotkneš se těch bran,
až dojdeš za ten val,
mou zpověď dones tam,
zvěst o tom, že tvůj pán,
plný ran padl sám,
když neměl proč žít dál.
Mniši:
Buď navždy proklet, Draculo!
Kněz:
S životem skončit, nebudeš moci,
ani svou vlastní rukou.
Mniši:
Buď navždy proklet Draculo! |
Monika Absolonová:
