NaAmrodil jsem se před třiceti lety
pod Estovkami věží a pod AmHradem
k nám Dmturisté přijíždí na výAmlety
celý Ezbytek země je jim ukraden
Jsem prostě AmPražák nikdy nebude to jinak
pěkAně kecá kdo tvrdí že je víc
DmHradčanská, Ípák, Staroměstská,AmJiřák
my máme Emetro a vy nemáte Amnic E, Am
SOLO – housle
2. Jednou sebral jsem pořádný kus odvahy po obědě patřičně najeden
vydal jsem se na předměstí Prahy do míst kam žádná tramvaj nejede
Divím se jak lidé žít mohou tu mají zaveden aspoň vodovod
pach hnoje, kokrhání kohoutů každému tady čouhá sláma z bot
SOLO – akordeon
3. Zašel jsem se uklidnit na pár panáků na náměstí do místní hospody
seděl tam strejda oblečený do tepláků podle poslední vesnické módy
Kde vzalo se v něm tolik agrese říkám sám sobě ”už se radši kliď”
když konstatuji fakta polohlasem ”to je ale díra, (strejdo) hele viď”
SOLO – saxofon
4. Padaly rány kolenem i pěstí marná snaha držet si ho od těla
radši nedomýšlet jaké jsem měl štěstí že rána do rozkroku vedle letěla
Vrátím se radši do své rodné Libně za ty monokly mi to tu nestojí
tam si můžu říkat co chci klidně mezi Pražáky co maj hrdost svojí