Jsi mojí rosnou vláhou,
mou bílou jitřní dráhou,
jsi slibem jara,
co budí ze snů květ, á há
a já tě vítám,
slavně vítám,
slavně vítám.
Jsi letním sluncem žhoucím
i šátkem běloskvoucím,
co chladí čelo
i rozpraskaný ret, á há
a já tě vítám,
slavně vítám,
slavně vítám.
Jsi něžnou vesnou snící,
co v domě dřímajícím,
mně chystá lůžko
a ten sladký květ, á há
a já tě vítám,
slavně vítám,
slavně vítám.
Mou, jsi moje, dívka má i plášť,
léčit moje šrámy,
svoje úsměvěm znáš.
Když cesta už se úží
a nikde vůně růží
a nikde světlo,
jen všude sníh a led, á há,
já rád tě vítám,
slavně vítám,
slavně vítám.
Ty sluneční jsi vázou
i duhou nad oázou,
jsi moje láska,
jsi vesmír můj i svět, á há
a já tě vítám,
slavně vítám,
slavně vítám.
Slavně vítám, á há.
|