|
|
Jiří Dědeček - Labutí jezero Jiří Dědeček - Labutí jezero |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] |
KGousek za hutním kombinátem,
kde město tráví nedělD7e,
je plácek vobehnanej drátem
a výstražnejma tabulkGama.
Po jezírku z vyjetýho voleje,
mezi pivními kelímkD7ama
tam plavou bílý labutě
s černejma zobákamGa.
R1: NGekD7rmit, nekrmit, hlásají cedule vobrovský,
nekrmit, nekrmit, chtěl jsem jim hodit salGám.
Nekrmit, nekrmit, hlCídGá tu chlap jménem Čajkovskij,
nD7ekrGmit, nekrmit, on si je nakrmí sám.
R2: Nekrmit, nekrmit, varuje labutí jezero,
nekrmit, nekrmit, na přání nejvyšších míst.
Nekrmit, nekrmit, husám je v podstatě veselo,
nekrmit, nekrmit, poněvadž neuměj' číst.
Kdybych byl rovněž negramotnej,
tak bych se svlíknul a zul,
skočil bych za těmi labutěma
a taky bych jenom tak plul.
Jsem avšak element študovaný,
nejedno písmenko znám,
přečtu si, co mám zakázaný
a žeru ten salám sám.
R1:
|
| |
Jiří Dědeček:
