DmiJak tmavej sál s názvem z pohraničí,
kde se naBčerno hazard hrál,
tak Cpřipadlo mně město,
v ulicích domů,
před kterými jsem Dmistál.
Myšlenky běžící v představách hráčů,
vo bohatství, co získaj hned,
společnost lidí s pracovním názvem,
jedním slovem svět.
R:
Lidi tu už neznají,
lidi tu už neznají,
jak zpívá se na tratích,
to starý St. Louis blues.
Lidi tu už neznají,
lidi tu už neznají,
jak zpívá se na tratích,
tulácký St.Louis blues.
Osud rozdává karty a každej čeká,
než se trumfy vytáhnou,
ze srdcovejch královen
u hráčskejch stolků,
se jen tváře protáhnou.
A kdo vyhrá až zmizí,
a nevrací se zpět,
totožnost tvou nezjistí,
dívky z kožichů když mrknou,
a sjedou vod barů,
za svou kořistí.
|