F#miMěli jsme bundy zeleC#miný,
Dněkomu občas lezly Akrkem,
Hmikdekdo si o nás myslel E7svý,
Hmijako by nikdy nebyl E7klukem.
Vod lidí pohled kyselej
a kam jet, to nám bylo volný,
každej už hrozně dospělej,
i když to věkem bylo sporný.
®: Když Dna nádraží při pátku
nám čekání se kdysi zdálo Adlouhý,
víc Dnež milión v prasátku
bylo nabídnutí cigarety Apouhý,
tam Hmivo zábradlí vopřený, dvě kytary
a syrovej sbor E7hlasů,
tam Hminehrálo se o ceny,
ale pro radost a ukrácení čaE7su.
Jméno si každej vysloužil
a bral ho stejně jako pravý,
vždyť na tom, jakej kdo z nás byl,
stálo, jak bude přiléhavý.
®:
Přesto, že každej jinam šel
životem úspěchů i pádů,
těžko by asi zapomněl
na partu dobrejch kamarádů,
těžko by asi zapomněl
na partu dobrejch kamaArádů.
|