EmiNa pařez já C7usedH7nu si v Emilesním poloH7šeruEmi
a na hajnýho C7vzpomeH7nu si, Emijenž má hezkou H7dceru,Emi
D7na hajnýho GHrušku a D7jeho dceru - Gsamej skvost,
D7jenže von má Gpušku a s F#puškou střeží H7dcery ctnost.
Na pařezu přemejšlím, a dá to velkou fušku,
jak bych vyzrál na hajnýho, na hajnýho Hrušku,
na Hrušku a jeho zbraň a křepeláka Azora,
kterej hlídá jako saň vchod do hájovny ze dvora.
®: A štěEmiká přitom C7na srnce, Emina datly i C7žlůvy,
Emina ťuhýka C7na trnce, Emina vejry i C7sůvy,
Amina chudáka Emivandráka von Amištěká ponejEmivíce,
Amividí ve mně Emipytláka, co F#líčí na zaH7jíce.
*: EmiVrr haf, vrr haf, C7sypej H7si to,
Emivrr haf, vrr haf, H7fuj fuj fuj,
Emivrr haf, vrr haf, C7sypej H7si to,
Emipadej pryč a H7upaEmiluj!
Hruška zbystří sluch i zrak a vzkřikne:"Namouvěru,
zas je tu ten darebák, co zprznit mi chce dceru,
zas je tu ten chuligán, co slídí, kde je dcerka,
jenže já se do něj dám a proženu mu perka!"
A už běží, v hubě pěnu, dělá dlouhý kroky,
pušku k palbě připravenu, má v ní srnčí broky,
letí, letí jeko blesk ze světnice na dvorek,
ve vočích má divnej lesk i jeho pejsek Azorek.
®: Ten, kterej má rád štvanice na lišky i kance,
když vypukne pranice, vždycky v ní má šance,
on si troufne na zvíře tak, jako medvěd velký,
a milýho trempíře chce kousnout do pr...avý ruky.
Vím, jak vyzrát na hajnýho, ba i na Azora:
vyštuduju na vrchního lesů revizora,
až přijedu na kontrolu se služební volhou,
postavím je do pozoru, což je mojí touhou.
®: Počkej, hajnej, povím na tě, že jsi prodal jedli,
žes' ji střelil nastojatě, a on bude zbledlý,
"smilujou se, revizore, vždyť mám doma dceru,"
jenže, Hruško, na tvou dceru já už dávno ... hej, beru!
Rec: Tak teda, tatínku, do smrti dobrý, ne?
*: A to bude asi všecko, na zdi visí puška,
pod ní kolíbá mi děcko můj tchán - hajnej Hruška ...
|