1. DmiTen den byl beznadějně Cčernej
Dmijak darebáků svědoCmí,
Bjak smutku nával nepřeA7bernej,
Bkterej se (A7)náhle proloA7(Dmi)mí.
Pomalu stoupali jsme strání až k jedný z nevelikejch skal,
na který nechal sny a plány jeden z těch kluků, co jsem znal.
*: FStačilo málo chybnejch Ckroků,
Fvtom znenadání volnej A7pád,
Dmije to už pěkná řádka Croků,
v Bnoci si A7lesem cestu Dmizmát'.
Pak Fležel s kostrou zlámanou a Cstrašně moc chtěl žít,
však Dmiusíná a přestanou myšA7lenky hlavou jít,
z nás Fkaždej potom nad ním stál, chlad Crána na nás dejch',
Dmivítr si s listím pohrával ve A7větvích březovejch.
Teď všichni, co tu se mnou stojí,
jsme mlčky "ahoj" přišli říct
na místa, co nás dávno pojí,
že tenkrát bylo nás tu víc.
|
Blue Effect:
Bobova Diéta:
Bokomara:
Čechomor:
