GPozvání jsem Cpřijal všema Gčtyrma,
v tom jsem lidem Dzvyklý vyhoGvět,
zvláště když mě Cpozve známá Gfirma:
docent Dlouhé Bidlo, doktor Dvěd.
GStoupli jsme si Cvpravo blízko GpípyG7,
Cvrchní nám to dával backhandem,
A7nadhodil jsem téma Rychlý D7šípy,
Amiježek v kleci, D7Stínadla a GEmD.
Zpočátku se vyjadřoval stručně:
"Rychlých šípů bylo, tuším, pět,
Em byl mistr přísný na své učně,
ježek se dal v kleci naklápět.
My, Bratrstvo, my jsme byli nuly,"
najednou měl hovorů jak z Lán,
"Rychlé šípy, kamkoli se hnuly,
zažily hned příběh na román."
"Já tam byl jen, abych páchal škodu,
člen všech možných darebáckých tlup,
bezpohlavní tvor středního rodu,
nestál o mě žádný slušný klub.
Hřích mi vepsal do tváře své rysy,
každý věděl předem, co jsem zač,
zbyly na mě jenom ty dvě krysy:
zrádce Bohouš, špína Štětináč."
"Nosíval jsem strašné hnědé hadry,
proklínal jsem každý jejich steh,
když jsem šilhal za dívčími ňadry,
nepomohly mi v mých starostech.
Výsměch, to je úděl Dlouhých Bidel,
čelit žertům, lžím a grimasám,
líp je na tom i ten grázl Fidel,
toho má rád alespoň on sám."
"Mirek Dušín vkrádal se mi do sna,
moudrý, čestný, urostlý a blond,
kéž bych tak byl on anebo Losna,
nebo aspoň obyčejný Vont.
Jenže já byl pouhý dlouhý klacek,
nesympatický už na pohled,
ani kouzlo všech kočičích pracek
nevyhladí jizvy z dětských let."
Ami, D7, G, E7, A
"APřístup známých Dz dřívějška i Az dneška
netroufám si Esrovnávat s tím Atvým,
tobě bych dal Dvšechno, snad i Aježka,
za to, žes mě poctil přátelstEvím."
AZmlknul, dopil, Dúčet za mě Azatáh'A7,
Djak tak platil, děkovně jsem říh',
H7smích opilých pásků zněl mu v E7patách,
Hmikdyž klátivě E7mizel ve dveAřích.
CKde by, jářku, Ften vzal ježka Cv kleci,
vždyť je to vůl a Gřečí má jak Ckněz,
už mě začly Fnudit ty jeho Ckecy,
jenže dneska jsem holt bez peGněz,
Cvše souvisí Fse vším, a to CúzceC7,
Fzvlášt, když je tak malej ten náš svět,
D7Rychlým šípům na zítřejší G7schůzce
Dmibudu mít zas Go čem vyprá, CGvět.
|