1. CZaslech' jAmisem, že DmitutovG7ě v CPraze Amipět na SDmimíchoG7vě
Cněkdo střAmielí DmiindiG7ánskou CloďC7,
hned Fnapadlo mě C7bleskově, že Fpo důkladný C7opravě
s ní Fpřekvapím svou C7milovanou FchoťG.
2. Já nezaváhal chviličku, co chtěl by za tu věcičku,
hned s majitelem vyjednávám sumu,
říkal, že díky požáru má jen tu loď a kytaru
a k ní mu chybí aspoň doušek rumu.
3. Tak do nejbližší Jednoty já začal nosit hodnoty,
byly toho dvě narvaný tašky,
už mám tě, moje kocábko, pro moji drahou překvápko
mě stálo tankrát čtyřicet dvě flašky.
R: GPoplujem D7spolu tam dolů tou peřejí,
přestože Gvodákům v ČSD nepřejí,
řeka nám Cpíseň Cmibude hrGát,
že lodě D7nechtěj' nikde Gbrát.
4. Den nato jsem pak z moskviče, co půjčujou nám rodiče,
vyndal dva-tři nepotřebný díly,
co neudělat pro lásku, já pro tebe, můj vobrázku,
se nerozmejšlím nikdy ani chvíli.
5. Šoupnul jsem do svý aktovky dvě fungl nový mlhovky,
pár součástek a taky litřík Arvy,
vše vyměnil za lepidlo, pět latí, šrouby, tužidlo
a hlavně pikslu bleděmodrý barvy.
6. Už starodávná tradice říká, že právě Lužnice
vodáků je každoročně Mekkou,
v den D u mostu v Suchdole:"No to je voda, tý vole!",
my zírali nad rozvodněnou řekou.
7. Aby ti, co koukaj' okolo, nám neříkali "prďolo",
my do svý lodi flegmaticky vlezli,
že přišlo velký koupání a vo šutráky drncání,
to nevadí, aspoň jsme se svezli!
R: Koukáme spolu tam dolů tou peřejí
na trosku lodě, co volně proud nese ji,
řeka nám píseň bude hrát,
zbyla nám žížeň akorát.
|