Bílí kosti, temný znamení,
chodíme dokola, víc a víc znavení.
Ve jménu pokroku stupňujem snažení,
třepeme nohama, napůl z kůže ztažený.
Rf:Je nám čím dál líp a všechno je furt horší,
radši nemyslet, jak to s náma skončí.
Někdo křičí:"Stop, takhle to dál nejde!",
tak si počkáme a ono ho to přejde.
Žhavý slunce bělí kamení,
potichu vysychaj' poslední prameny.
Ve jménu přežití čím dál víc zkažený
pomalu zjišťujem, že se to nezmění.
Rf:Je nám čím dál líp a všechno je furt horší,
tiše doufáme, že to brzo zkončí.
Někdo křičí:"STOP! Takhle to dál nejde!!",
tak ho zabijem a ono ho to přejde.
Divný maso, dobrý koření,
oberem kosti do ohně hozený.
Ve jménu vývoje čím dál víc hladový,
že maso lidský je nám už moc nevadí.
Rf:Je nás čím dál míň a všechno se furt lepší,
soused přibírá, snad bude chutnější
než ten kdo dřív křičel... Pořád nejde a nejde,
mám to změřený, do pekáče se vejde!
|
