Do Řady
(25)
(25)
(0)
(0)
(0)
(0)
(0)
|
|
|
Do Řady - Věci, který nezměníš Do Řady - Věci, který nezměníš |
| Odkvétající květina co někde končí a začíná.
Zbejvaj ti ústa k mlčení a věci, který nezměníš.
Odkvétající květina s údělem dávno smířená,
víc otázek než řešení, častým hostem je zděšení.
To, co tvůj úsměv přináší do tmy se náhle vytrácí.
Nepoznáš o čem smýšlejí, nepoznáš o čem smýšlejí.
V očích je tma a černej splín, nemůžeš utéct stínům svým.
A neslyšíš to volání a nevidíš to bourání.
Dávaj ti jen rány,
rány na potkání.
Jak snadno se mění žár v teplej chlad a horkej mráz.
Jak snadno se rušej sliby.
Jak snadno se mění oheň v teplej kouř a bílej prach.
Jak snadno se měněj konce.
Možná potřebuješ něco aby ses mohla opřít.
Možná potřebuješ místo, kde se můžeš přidržet.
Možná potřebuješ místo, kde by ses mohla zašít.
Možná potřebuješ sílu, abys to mohla vydržet.
Kolem jsou jen gumový sloupy a padá sníh.
No tak se koukni do svejch očí,
no tak se dívej do těch světel.
Je tam zima, je tam prázdno.
Odkvétající květina co někde končí i začíná,
zbejvaj ti ústa k mlčení a věci, který nezměníš. |
| |