|
|
Trollech - Zatrollené hvozdy Trollech - Zatrollené hvozdy | | V zatrollených slujích, puklinách rozvětralých, hlasů mnoho prapodivných řečí lidí nepodobných, blekotání trpaslíků nekonečně zní. Chladná voda protéká, život proudí v ní. Staříci vzrůstu drobného jak velikosti pařezu tiše vládnou nad lesem a jeho noční samotou. Blikotání ohňů, v mlze nejkrásnější zář - rosa padá na listy keřů - na přírody tvář.
Sluneční duch povstává, noční život utichá, pracovní den trpaslíků s úsvitem ranním začíná. Zatrollené hvozdy, skřítků plné lesy. Pomalu skřítci postupují do hloubi skalních proláklin, vítr nese ozvěnou kladiv, kovové zvonění.
Od věků pradávných vládnou skřítci hvozdům svým - v mlze, mechu, kapradí zahaleni tajemstvím. Skrytý život trpaslíků lidské duše neznají, ve vlhku všech starých dolů leží druhé bohatství. |
| |
