Zbor: Zpívám, zpívám
o Vánocích.
Yveta: Do prázdných brázd
snáší se sníh,
zpívám, zpívám
o Vánocích.
Po ránu mráz
do skel mi dých,
zpívám, zpívám
o Vánocích.
Tehdy byl stejný čas,
stejný sníh, vždyť já vím,
srdce tvé však ve tmě tmoucí
chtělo tlouci
hodně s mým.
Hezčí se zdá
bílý ten sníh,
tenkrát, tenkrát
o Vánocích.
Ten sníh, co tál
na ústech tvých,
tenkrát, tenkrát
o Vánocích.
Zpívám, zpívám
o Vánocích.
Zpívám, zpívám
o Vánocích.
Tehdy byl stejný čas,
stejný sníh, vždyť já vím,
srdce tvé však ve tmě tmoucí
chtělo tlouci
hodně s mým.
Hezčí se zdá
bílý ten sníh,
tenkrát, tenkrát
o Vánocích.
Ten sníh, co tál
na ústech tvých,
tenkrát, tenkrát
o Vánocích.
|