Přivřu oči,
buben zní,
já sním.
Vidím ohně,
jejich žár
i dým.
Tam, kde svět je prapředků,
tam jsi v kruhu v prostředku,
kvůli všem tancuješ,
vzýváš déšť, vzácný déšť.
Ty jsi ta divoška má, roztančená,
divoška má nezkrocená,
štíhlá, pružná jak proutí,
nechceš mě a to mě rmoutí.
Divoško má, roztančená,
divoško má nezkrocená,
oči želem ti svítí,
tak pojď blíž,
skoč do mých sítí.
Protřu oči,
v kruhu jsem
a vím.
Že tu ze sna
zbylo víc
než dým.
Ty znáš tance pralesů,
ač máš pražskou adresu,
děláš prý vysokou,
krásu máš divokou.
Ty jsi ta divoška má, roztančená,
divoška má nezkrocená,
štíhlá, pružná jak proutí,
nechceš mě a to mě rmoutí.
Divoško má, roztančená,
divoško má nezkrocená,
oči želem ti svítí,
tak pojď blíž,
skoč do mých sítí.
Divoška má, roztančená,
divoška má nezkrocená,
štíhlá, pružná jak proutí,
nechceš mě a to mě rmoutí.
Divoško má, roztančená,
divoško má nezkrocená,
oči želem ti svítí,
tak pojď blíž,
skoč do mých sítí.
|
Josef Laufer:
Josef Laufer:
