Klidnej jsi jak břízy,
když vládne bezvětří,
jen já tu bouři sklízím,
tys mně vážně nešetřil.
Byl jsi vždycky lhář
a já bez očí,
s vírou, že nám
ráj neskončí.
Jdou, jdou,
týdny jdou,
vzal to déšť,
ale já v sobě dál mám blues.
Někdy se mi stýská,
zvlášť, když usínám,
byla jsem ti blízká,
ani chvíli jediná.
Přátele mám
i spát se s někým dá,
jen, co jsi pryč,
vesmír prázdný se zdá.
Jdou, jdou,
léta jdou,
vzal to déšť,
ale já v sobě dál mám blues.
Do našich míst
chodívám jen já,
zas roztál tam smích,
smutek zůstává,
blues mi zní.
Jdou, jdou,
týdny jdou,
vzal to déšť,
ale já v sobě dál mám blues.
Nemyslím
na návrat,
už se zas
umím smát,
jen tam
v sobě dál
mám blues.
|
Jitka Zelenková:
Jitka Zelenková:
Jitka Zelenková:
Jitka Zelenková:
