


|
|
Lucie Vondráčková - Manon Lucie Vondráčková - Manon | Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] |
lucka vondráčková AS tebou léto krátky se mi zdálo A nebylo to Dmálo co naučil‘s mě Aznát a slunečnice závistí jen žloutly že nikdy neproDkoukli co nutí mně se Aptát, čím‘ to že Hmijá chci Dbýt jen s Atebou Asus4, A
a když tě Dmám Asvět se točí Hmičím dál tím Dvíc ®: Jak toboAgán není už Dvzdálenost a není Avykřičník a není Eotazník a toboAgán není už Dpřítomnost a vůbec Anic co bylo dříve kolem Hminás jenom ty a C#mijá a slunce který Emám nad hlaDvou popleteAnou jen ty a Djá a jenom Aslunce který Dnám nám nám nám ráno Astoupá nad hlavou D, A, D
Jsem Manon která prijíždí sem z dálky A nemůže už spát A neví kam jít má Pro Degrýjeho vkládá do košíků pár motýlů a hříchů A pak mu povídá Čím to že já chci být jen s tebou A když tě mám – svět se točí čím dál tím víc Víc než nejdelší … ®: tobogán není už vzdálenost a není vykřičník a není otazník la tobogán není už přítomnost a vůbec nic co bylo dříve kolem nás jenom ty a já a slunce který mám nad hlavou popletenou jen ty a já a slunce napořád koulí ten svůj velikej míč jeho paprsků pár s tebou chytám Dřív než počítat čas K sobě stáhne si zas Z plochy všechno co právě Láska láska láska má pro nás ®:
|
| |