Taktika je kandovaná lež,
norkovej kožich do parnýho léta,
taktika jsou slova, co lezou v oblecích,
šeková knížka na dluhy.
Už v sedmnácti vědí všichni svý,
vyhrávaj silný za asistence slabejch
a sotva někdy prohlídnou ty naše starý pohádky,
už maj na hlavě walkman, máme svý taktiky.
Můj táta má pocit, že je velkej chlap
a nejslušnější, slavnej, liberální strejda
ale když vo něco šlo, tak zalez do kouta
a tam sám sobě něco blekotal.
Na mejdanech jsi plavec oceánů,
ale jak vidíš louži, už se svlíkáš,
trénuješ denně v každým rybníku
a veliká šance tomu říkáš.
Kamaráde, tohle není promenádní koncert, to víš dávno
a tak jdi napřed k přelomu století.
Kamaráde, máme za patama na provázku tisíc konzerv
co v rámci taktik nahrazujou závěti.
Taktika je kandovaná lež,
norkovej kožich do parnýho léta,
taktika jsou slova, co lezou v oblecích,
šeková knížka na dluhy.
Do dvaceti let se všemu říká láska,
pak kariéra a očekávat stáří.
Memorovat věty, který každej zná.
A hlavně mít pět tisíc na polštáři.
Na mejdanech jsi plavec oceánů,
ale jak vidíš louži, už se slíkáš,
trénuješ denně v každým rybníku
a veliká šance tomu říkáš.
Kamaráde, tohle není promenádní koncert, to víš dávno
a tak jdi napřed k přelomu století.
Kamaráde, máme za patama na provázku tisíc konzerv
co v rámci taktik bubnujou nám závěti.
Kamaráde, kdy konečně napíšem ten koncert, tu ódu
najdem tam rytmus dvacátýho století.
Kamaráde, teď chcem najít řeč na ten náš projekt, co už zejtra
než ten svět taktik takticky vyletí. |