Možná v jAmiiný letní den moh' se splnit každý sen,
i to nDmiejtajnější přání s ním,
tehdy svEět byl vážně můj, to vím, až teď to vníAmimám,
když to nemělo tak být, pak je hloupý něco chtít
nebo se nDmiesmyslně dlouho ptát,
na nic jEiný kromě léta nevzpomAmiínám.
R1: LAmietní vůni květů dGo mých nFocí přináší
vEítr jako stín, když usínAmiám,
celý svět byl jen můj přítel Ga ten vFítr byl jen tón,
ktEerý ve svých snech teď poslouchAmiám.
Marně se divím tolikrát, co se všechno může stát,
že jsem tu sotva někdy chtěla být
a svou hlavu v smutku mít, když se postý zpátky vrátím,
a dál pak bloudím v myšlenkách a mým zbytkem je jen strach,
jestli náš příběh nekončí,
chci ti zas hledět do očí, vždyť víš, čas se krátí.
R2: Neptám se, s kým teď býváš, s kým se vídáš, s kým se nejlíp znáš,
s kým se uprostřed nocí probouzíš,
nevadí to, snad když vím, že jednou se jí vzdáš,
nevím, proč jen ty vždy vyhrát smíš.
R2: + nAmievadí to, snad když vGím, že jFednou se jí vzdáš,
nEevím, proč jen ty vždy vyhrát smDmiíš .Ami..
|